Překlady ruština

Ruština je dnes nejrozšířenějším slovanským jazykem. Počet rusky mluvících se za posledních několik vyšplhal k hranici 143 milionů lidí. Dostala se téměř do celé Evropy. Nebylo to pouze obrovskou rozlohou mateřského státu, ale také její jednoduchostí a snadným překladem. Téměř by se dalo říct, že stačí umět azbuku a dokážete mluvit a psát rusky. Navíc se kvůli své politické důležitosti stala jedním ze šesti oficiálních jazyků Organizace spojených národů (OSN).

Historie vývoje ruštiny

První známky ruštiny se objevily paralelně se šířením církevní slovanštiny v 10. století na území tehdejšího Ruska. Ruština se nestala hned oficiálním jazykem, ale používala se v kronikách, právních a správních dokumentech.

Církevní slovanština začala slábnout v 17. století. V té době Moskva stoupala na významu a ruština se tak prosazovala po širokém okolí. Na začátku 18. století doznala ruština značné reformy, i cyrilice – abecedy, která se používala ve psané formě jazyka. Z cyrilice vznikla graždanka. V 19. století se dočkala ruská literatura nevídaného rozkvětu a obliba tohoto jazyka opět vzrostla. Roku 1917 proběhla nová pravopisná reforma, která mj. zjednodušila písmo.

Ruština - abeceda a výslovnost

Ruština se od českého jazyka zásadně liší v jedné věci. Rozlišuje totiž výslovnost tvrdého a měkkého I/Y. Měkké znaky se tu ještě změkčují souhláskou, z toho důvodu se potom některá počáteční písmena jakoby ztrácejí.

Tvrdé znaky se nepoužívají skoro vůbec. I přízvuky jsou tu trochu jiné. Silový přízvuk se používá na různých slabikách, ale ve psané formě se nerozlišuje (krom jazykových učebnic a slovníků).

Ruština se ve výslovnosti liší i od svých sousedních jazyků – běloruštiny a ukrajinštiny. V ruštině se pravoslovanské g nikdy nezměnilo na h, jak je to u oněch dvou jazyků.

Ruské písmo se nazývá cyrilice. Uveďme si abecedu (azbuku) s jejími odlišnostmi a zvláštnostmi:

Ruština - gramatika

Ruský jazyk nemá nevyjádřený podmět (alespoň ne ve spisovné formě). Podmět se nesmí vypouštět a pokud jej tam nechceme dát, musíme jej nahradit alespoň osobním zájmenem.
Další velkou odlišností je absence slovesa být v minulém čase (я написал = ja napisal = napsal jsem). V přítomném čase zase můžeme postrádat sponu, kterou si pomáháme k lepšímu pochopení daného textu (он дурак = on durak = je to hlupák). Jinak je ruština v podstatě stejná jako čeština - až na pár výjimek, ale stejně jako všechny slovanské jazyky jsou jejich základy dosti podobné. Proto se ani neřadí mezi obtížné a dá se snadno naučit.

Ukázka

rusky
Все люди рождаются свободными и равными в своем достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.

přepis
Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svoem dostoinstve i pravah. Oni nadeleny razumom i sovest'ju i dolžny postupat' v otnošenii drug druga v duhe bratstva.

česky
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

(citovaná ukázka je z deklarace lidských práv, zdroj: wikipedie)

Využití ruštiny

Ruština se za posledních několik let dočkala značné obliby u evropských národů. A její popularita stále roste, jak Rusko začíná nabývat na významu. Dříve se vyučovala povinně ve školách, pak se zrušila a nyní se začíná opět do výuky dostávat. Je to jeden z význačnějších slovanských jazyků, kterému svítá na lepší časy a jehož lehkost a snadnost, se kterou se dá naučit, mu jistě v budoucnu vynese ještě větší rozšíření po celém světě. Zatím se jí domluvíme pouze v zemích bývalého Sovětského svazu, který ale za svého největšího rozkvětu pokrýval obrovské území včetně severní Asie.

Zpět na překlady